logo facebook
logo twitter
logo youtube
logo google+
logo instagram
logo linkedin

Základní informace o pasivních domech


1. Technické a dispoziční řešení

Stejně jako u kvalitních aut nebo jiných technologií se u pasivních domů staví na základě dokonale propracovaného návrhu. Právě ve fázi prvotního návrhu, při vytváření studie, se nepochybně rozhoduje o budoucích vlastnostech budovy. Ny vytvoření dokonale fungujícího a energeticky co nejúspornějšího řešení by měl celý projekční tým pracovat společně. Integrované navrhování se však velmi často zanedbává. Už ve fázi studie a prvotního rozpracování musí být jasná například návaznost architektury na konstrukční systém a statiku, vnitřních dispozic na rozvody větrání apod. V dalších fázích projektu se už jen zpřesňují původní rozhodnutí a na zásadní změny v prvotním konceptu pak většinou nezbývá čas, chuť nebo i finance. Běžné navrhování, kde si jednotlivé profese předáváají návrh a doplňují svá řešení, je nutné u pasivních domů pozměnit.

Návaznost, komplexnost a hlavně jednoduchost, to vše získáte s H.A.C. spol. s r.o.

2. Tepelné izolace

Pasivní dům má extrémně nízkou spotřebu tepla. Aby v domě zůstala příjemná teplota i přesto, že se do něj dodává tak málo energie, je třeba teplo úzkostlivě chránit. Jednou z nejdůležitějších součástí pasivního domu je silná vrstva tepelné izolace, která výrazně snižuje tepelné ztráty a přináší domu řadu dalších výhod. Pasivní domy se vyhýbají odborným debatám, zda je lépe zateplit fasádu desítkou nebo dvanáctkou, které zároveň posouvají každým rokem tu správnou tloušťku izolace o centimetr nahoru. Pro dosažení hodnot součinitele prostupu tepla na úrovni pasivního domu je nutné zaizolovat dům podstatně větší tlouštkou. Často i více než třicet centimetrů a i na místech, která se v současné praxi izolují jen velmi zřídka.

Lidé často váhají při úvaze, zda zateplovat či nezateplovat novostavbu - vždyť dnešní keramické či jiné tvárnice mají jistě dostatečné izolační vlastnosti. Většinou tomu tak není a je jen několik výrobků na trhu, které jako jednovrstvé zdivo dosahují potřebných parametrů. Navíc použitím tepelné izolace je možné zredukovat tloušťky zdících prvků pod 250 mm a tím snížit celkovou tloušťku ceny i cenu díla.

3. Okna a dveře pro pasivní domy

Okna a dveře, kterým se technicky říká výplně stavebních otvorů, mají v budovách řadu funkcí. Asi není třeba zmiňovat, že slouží zejména pro osvětlení místností, ale v pasivním domě mají navíc ještě jednu důležitou funkci. Zabezpečují dostatek slunečních zisků a působí jako solární radiátor. Právě důsledná optimalizace dokáže zabezpečit, aby okna byla v celoroční bilanci zisková a ne ztrátová, jak tomu bývá v běžné výstavbě.

H.A.C. spol. s r.o. je autorizovaným prodejcem oken a dveří Internorm, které splňují u vybraných modelů požadavky pro pasivní domy.

4. Zasklení

Myšlenka ideálního fungování pasivního domu je částečně založena na co největších tepelných ziscích. Čím více tepla získá dům přirozenou cestou od slunce, tím méně ho je poté nutné dodávat do domu tepelným zdrojem. Pasivnímy solárnímy zisky nazýváme energii, kterou dům získává ze slunce. V současné době jsou na trhu již velmi kvalitní izolační zasklení, která se hodnotami součinitele prostupu tepla pomalu blíží k normou doporučené hodnotě pro stěny. Přesto se z konceptů plně prosklených domů ustupuje. V našich klimatických podmínkách, kde slunce v zimě tolik nesvítí, ztrácí plně prosklené fasády smysl, naopak v letním období mohou způsobit nepříjmené přehřívání interiéru.

Jak velké tedy mají být prosklené plochy v pasivním domě? Úspory energie díky pasivním solárním ziskům rostou do 30-40% prosklené plochy. Mluvíme samozřejmě o jižní fasádě. Další zvětšování oken již nevede k výrazným úsporám, naopak zvyšuje riziko letního přehřívání.

5. Větrání a vytápění

Kvalitní čerstvý vzduch je pro život nepostradatelný ať už na pracovišti nebo doma. Zabezpečit větrání v pravdielných intervalech ale není jednoduché. Správně by se mělo větrat každé dvě hodiny 3 až 5 minut. Kdo ale doopravdy takto větrá?

Nedílnou součástí pasivních domů jsou proto větrací jednotky s rekuperací tepla, která zabezpečují vynikající kvalitu vzduchu při dodržení tepelné pohody. Čerstvý vzduch je přiváděn do obytných místností, a to přesně v potřebném množství. Odpadní vzduch je odváděn z míst s produkcí škodlivin a vlhkosti, jako jsou kuchyň, WC, koupelna. Oproti běžnému vetrání nevzniká průvan a rychlost proudění vzduchu jsou velmi malé. V rekuperačním výměníku odevzdává odváděný ohřátý vzduch své teplo vzduchu přiváděnému, a to s účinností až 90%. Čerstvý vzduch se jednoduše ohřívá téměř na pokojovou teplotu a nevznikájí tak nepříjemné teplotní rozdíly v místnostech. Výměna vzduchu tedy probíhá prakticky necitelně a samozřejmě neslyšně.

6. Kvalita vnitřního prostředí

Asi každý z nás pozná chvíle, kdy se v místnosti už nedá vydržet. Někdy kvůli vydýchanému vzduchu, až máme pocit, že usínáme, jindy kvůli pachům, suchému vzduchu nebo nevyhovující teplotě. Mnohdy běžné bolení hlavy, únava nebo zhoršený spánek mají původ ve zvýšené koncentraci CO2, způsobené nedostatečným větráním. Nevhodná relativní vlhkost vzduchu má zase za následek vysoušení sliznic, negativní vliv na dýchací cesty nebo zvýšenou tvorbu mikroorganismů a plísní. Větrání s rekuperací tepla eliminuje teplotní rozdíly vznikající při větrání okny a dodává hygienicky potřebné množství čerstvého vzduchu o pokojové teplotě. Pachy a škodliviny jsou účinně odvětrávány a díky filtrům se výrazně snižuje prašnost.

Vnitřní mikroklima pasivních domů má tyto výhody:
  • příjemná teplota interiéru během teplých letních dní bez potřeby klimatizace
  • velká nezávislost na cenách energie
  • regulace vytápění využívající tepelné zisky
  • zdravé vnitřní prostředí bez průvanu a prachu - prostřednictvím speciálních filtrů dochází k odstranění pylů a alergenů ze vzduchu
  • vklad do kvality
  • zodpovědné chování k přírodě

7. Neprůvzdušnost a zkoušky kvality

Každá budova by měla být do jisté míry vzduchotěsná. V případě pasivního domu je však dokonalé vyřešení a realizace vzduchotěsné obálky budovy jedním z jeho základních pilířů. Netěsnosti totiž způsobují nekontrolovatelné tepelné ztráty a snižují efiktivitu zpětného získávání tepla větracím systémem, který je v pasivním domě nezbytný pro zajištění dostatečné výměny vzduchu. Jak praxe ukázala, při plánování a provedení spojité vzduchotěsnící vrstvy je zapotřebí profesionálního přístupu. Případné šetření či nedbalost může způsobit nedosažení základního požadavku pasivního domu, ale co hůř také kondenzaci vlhkosti v konstrukcích a následně pak vznich poruch a nižší životnost stavby.

Celkovou průvzdušnost obvodového pláště budovy stanovuje norma jako hodnotu n50[h-1] celkové intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50Pa. Čím menší je tato hodnota, tím je větší vzduchotěstnost stavby. Pro pasivní dům s nuceným větráním se zpětným získáváním tepla je hraniční hodnota 0,6h-1. Za jednu hodinu se tedy v budově nesmí vyměnit více vzuchu než 60% celkového objemu budovy.

8. Úsporné zdroje energie

Domácnosti jsou se spotřebou primární energie přes 40% největším spotřebitelem energie v ČR. Většinu, průměrně kolem 70% spotřeby energie, tvoří vytápění, zbytek připadá na přípravu teplé vody, spotřebiče a osvětlení. Pasivní domy mají rozvrstvení potřeb obrácené, vytápění zde tvoří sotva třetinu. Je zřejmé, že při nízké potřebě energie je vhodné využívat alternativní a obnovitelené zdroje energie ze slunce, biomasy nebo země, kogeneraci a další, které mohou plně pokrýt provozní potřeby na lokální úrovni. Vždyť od roku 2020 by se dle implementované Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (tzv. EPBD II) měly stavět pouze téměř nulové domy, kde pasivní domy tvoří základ.

9. Rekonstrukce v pasivním standardu

Říká se: „Se starým domem jsou jen starosti! Lepší je dům zbořit a postavit nový!”. Nemusí to být pravda, hlavně jde-li o modernizaci domu na pasivní, které vzhledem k dnešní praxi ve stavebnictví poskytují mnohem vyšší komfort než běžné novostavby, a to při nižší spotřebě energie.

Potřeba tepla na vytápění u starších budov se pohybuje mezi 150 až 250kWh/(m2a), u objektů po roce 2002 dle státní normy mezi 80 až 140kWh/(m2a). Rekonstruované objekty v pasivním standardu mají potřebu tepla na vytápění menší než 25 kWh/(m2a) - tedy úspora oproti původnímu stavu je 80-90%. Obnova stávajících budov tímto způsobem současně prodlužuje životnost konstrukcí.




©  2018  Created by:   H.A.C. spol. s r.o.             
Webdesign: J.Š.